Takže dnes jsem se vydala na výlet do Prahy na výstavu The Human Body.
Naši mě nejdříve přemlouvali, abych nejezdila, ať si to rozmyslím, že se mi to nebude líbit a akorát se mi z toho bude dělat špatně. Na druhé straně mě ale moje skvělá kamarádka Katka přemlouvala také, a to abych jela, že se mi to hodí k tomu co chci studovat. No a pak také ta šance jet a zaplatit pouze 350,- Kč za cestu i vstupné dohromady, díky mojí skvělé učitelce ze střední, která na nás myslela i po maturitě a nabídla nám, ať jedeme s ní a její třídou. A tak jsem jela.
U výstaviště v Holešovicích bylo hrozně moc lidí. Většinou to byly skupiny žáků nebo studentů z různých škol. Všichni se tam mačkali a byli nepříjemní, jak čekali kdy půjdou na řadu. Naštěstí moje skupina čekala jen snad kolem 3/4 hodiny, což nebylo tak špatné :D
Když nás jako divou zvěř vpustili dovnitř, měli jsme si v šatně odložit veškeré věci. Na výstavě se nesmělo pít, jíst, fotit, točit, chvílemi jsem měla pocit že snad ani dýchat. Znovu jsme stáli a čekali, až pro nás přijde nějaký průvodce. Ten mi svou úvodní řečí hned vyrazil dech a myslela jsem že vezmu nohy na ramena, schovám se na záchodě a "dvě kila" vem čert. Řekl: ,,Prosím vás, tam vevnitř je hroznej vzduch. Může se stát že se vám někomu udělá špatně. Lidem se tu dělá špatně každou chvíli a každou chvíli se tu někdo kácí. Tak prosim vás, kdyby se někomu udělalo špatně, tak ať si třeba sedne na bobek nebo na zem, dá o sobě nějak vědět a on se tu o něj už někdo postará." A mně bylo špatně už jen proto že to řekl :D Nakonec to ale tak strašné nebylo. Pravda, uvnitř byl poněkud horší vzduch, ale zřejmě díky nepříznivému počasí které venku panovalo, bylo vevnitř dýchatelno.
Celkově výstava The Human Body byla velmi zajímavá. Věřím že to bylo i díky mladému medikovi, který nám ke všemu něco řekl, což určitě přispělo k tomu, že si člověk z výstavy něco více odnesl. Ušetřil nás tak zdlouhavého čtení každého článku u každé části lidského těla a navíc sděloval i informace, které v článcích nebyly. Výstava začínala kosterní soustavou, pokračovala přes svalovou soustavu, oběhovou, trávicí, a podobně.. Bylo tam vlastně všechno, co by člověk měl vidět a vědět. Mě například nejvíce zaujal emryonální vývoj lidského jedince. Byly zde vystaveny malá tělíčka člověka, jak se vývíjí v různých týdnech těhoteství. Byly zde i embrya od vzniku (malá placička) až po viditelné končetiny, hlavičku, atp. Zaujaly mě také střeva, vždycky jsem si přála vidět, jak střeva vypadají když nejsou narovnaná v těle a tato výstava mi to umožnila :) Dokonale vypreparované byly také lidské nervy, žíly a tepny. Člověk by nevěřil, jak úžasné lidské tělo je a jak úžasně pracuje a spolupracuje jedno s druhým. :)
Co se týče celkových lidských těl která byla vystavena v různých pozicích, musím říct, že mě to také dost překvapilo. Samozřejmě příjemně! Když jsem na výstavu jela, bála jsem se, že typický zápach mrtvého lidského těla nemůže být úplně popřen, že musí být cítit minimálně chemikálie, kterou jseou všechna ta těla a orgány napuštěna. Pokud se ale na výstavu vydáte, nic takového nečekejte. Těla nijak nezapáchají ani hnilobou, ani přípravky :D Opravdu ne. Dokonce je vše udělané tak dokonale, že jsem chvílemi pochybovala o jejich pravosti. Těla a orgány totiž opravdu někdy vypadají skoro jako umělá a přesto jsou pravá:)
Závěrem tedy... Pokud se vám někdy naskytne možnost jet se na výstavu podívat, vřele ji doporučuji! Je to určitě spojení užitečného (co se vědomostí týče) s příjemným (co se prostředí a celkové výstavy týče). Vemte s sebou klidně i své děti a jako rozptýlení je pak můžete vzít na Matějskou pouť která je v dohlednu od výstaviště:)
