Myšlenkový pochod

Díváš se na mě, přitom máš zavřené oči,

mluvíš na mě přestože mlčíš,

dotýkáš se mě a přitom máš ruce složené pod hlavou,

cítím tvou vůni, přestože mám otupělé smysly.

Jsi mi tak blízko a přitom se vzdaluješ,

milujeme se a zároveň nenávidíme.

Naše životy se rozpojují a donekonečna spojují.

Když odcházíš, myslím na to kam půjdeš a s kým,

když přicházíš, myslím na to  kde jsi byl a s kým,

když nepřicházíš, myslím na to kde jsi a s kým.

Má hlava, mé tělo, má duše, všechno sis vzal a teď zapomínáš že tu ještě jsem.

Řekneš: miluji tě, ale myslíš  na to kolik je hodin.

Řekneš: chci s tebou být navždy, ale myslíš na to jaká bude naše společná noc.

Řekneš: jak jsi se měla, a čteš si vzkazy od kamarádů na facebooku.

Jsme si tak blízko a přitom jsme si cizí,

já jsem já a ty jsi cizinec, který se mi vkradl do života a zapomněl si ho vážit a střežit......

Je možné že to nedává smysl, ale psala jsem pouze věci které mi letěly hlavou:)